|
|
GPS telemetrie a měření aktivity se zaměřením na sudokopytníky (Artiodactyla)
Peterka, Tomáš ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Komárková, Martina (oponent)
GPS telemetrie je stále se rozšiřující metodou pro výzkum mnoha druhů živočichů. Poskytuje automatické sledování polohy a přidružených dat na velké vzdálenosti a často i ve velkém časovém měřítku. Během vývoje této metody doznaly i vědecké studie významných změn. Experimenty, které využívají tuto technologii, se zabývají sledováním výskytu, managementem a ochranou druhů, určením aktivity pattern sledovaných zvířat, odhadu chování na různých škálách atd. Často přítomné senzory aktivity slouží k determinaci projevů chování sledovaných druhů. V této práci jsou shrnuty základy VHF a GPS technologie. Na dostupných studiích velkých terestrických savců, sudokopytníků (Artiodactyla) a okrajově zástupců čeledi medvědovití (Ursidae) je poukázáno možné využití GPS technologie pro měření aktivity, postupy, omezení a výsledky studií. Na závěr představujeme experimentální přístup při měření aktivity jelena evropského (Cervus elaphus) a výsledky této pilotní studie.
|
|
|
Vliv doby lovu na výběr mikrohabitatu u jelena evropského v Doupovských horách
Křivan, Lukáš ; Ježek, Miloš (vedoucí práce) ; Stanislav, Stanislav (oponent)
V této diplomové práci se zabývám GPS telemetrií jelena evropského (Cervus elaphus) v prostředí Doupovských hor v území Vojenského újezdu Hradiště. V první části práce je řešen úvod do obecné problematiky preferencí a výskytu jelena evropského a dalších příbuzných kopytníků. Druhá část práce se zaměřuje na vlastní výzkum.
Poziční data sledované laně Dorotky byla shromažďována v období 1.7. až 30. 3. 2014. Cílem práce bylo, zjistit, jestli má vliv doby lovu na mikrohabitatové preference laně jelena evropského a jestli je výběr stanovišť náhodný, nebo je ovlivněný vlastnostmi stanoviště. Výzkum probíhal z dat pořízených GPS obojkem a z dat, která vznikla laserovým leteckým skenováním povrchu (technologie LiDAR). Pro srovnání a zjištění preferencí laně, byla vytvořena síť náhodných srovnávacích bodů. Terénním průzkumem a technologií LiDAR byla zkoumána závislost průměrné maximální výšky vegetace v okolí pozic Dorotky na období roku a denní době. Data byla vyhodnocena ANOVOU pro neparametrické rozdělení dat (Kruskal-Wallisova) a v programu Microsoft Excel. Na každém stanovišti byly podrobně zjištěny informace o dané lokalitě včetně viditelností, výskytu mysliveckých zařízení a výškách porostu.
Výsledky ukazují, že nejvyšší průměrná výška vegetace byla na stanovištích vyhledávaných laní během východu a dne. Nejnižší byla v noci a při západu. Laň preferovala v době lovu během dne husté křoviny a během noci otevřené prostory s většími rozhledovými vlastnostmi, kde aktivně hledala potravu. Nejvíce preferovaná viditelnost v době lovu a mimo lov byla východním směrem. Nejméně preferovaná viditelnost byla vždy západním směrem. Minimální výskyt mysliveckých zařízení je v době lovu během dne a východu, maximální v nočních hodinách. Toto chování bylo pravděpodobně způsobeno zvýšenou loveckou aktivitou.
Výsledky práce mohou být využity v lesním hospodářství při ochraně lesa a při plánování mysliveckého managementu populací jelení zvěře.
|
|
|
GPS telemetrie a měření aktivity se zaměřením na sudokopytníky (Artiodactyla)
Peterka, Tomáš ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Komárková, Martina (oponent)
GPS telemetrie je stále se rozšiřující metodou pro výzkum mnoha druhů živočichů. Poskytuje automatické sledování polohy a přidružených dat na velké vzdálenosti a často i ve velkém časovém měřítku. Během vývoje této metody doznaly i vědecké studie významných změn. Experimenty, které využívají tuto technologii, se zabývají sledováním výskytu, managementem a ochranou druhů, určením aktivity pattern sledovaných zvířat, odhadu chování na různých škálách atd. Často přítomné senzory aktivity slouží k determinaci projevů chování sledovaných druhů. V této práci jsou shrnuty základy VHF a GPS technologie. Na dostupných studiích velkých terestrických savců, sudokopytníků (Artiodactyla) a okrajově zástupců čeledi medvědovití (Ursidae) je poukázáno možné využití GPS technologie pro měření aktivity, postupy, omezení a výsledky studií. Na závěr představujeme experimentální přístup při měření aktivity jelena evropského (Cervus elaphus) a výsledky této pilotní studie.
|
|
|
Habitatové preference jelena evropského a jelena siky v Doupovských horách
Löwe, Radim ; Ježek, Miloš (vedoucí práce) ; Husinec, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá GPS telemetrií jelena evropského (Cervus elaphus) a jelena siky (Cervus nippon) v České republice v oblasti Doupovských hor. Poziční data 14 sledovaných laní jelena evropského a 2 laní jelena siky byla shromažďována v období duben 2013 až únor 2016. Cílem práce bylo určit habitatové preference laní obou druhů na základě velmi přesné výškové diferenciace vegetace vytvořené pomocí laserového leteckého skenování povrchu (technologie LiDAR). Zkoumána byla závislost průměrné maximální výšky vegetace v okolí pozic laní na období roku a denní době. K vyhodnocení byla použita dvoucestná faktoriální analýza variance. Nejvyšší průměrná výška vegetace v okolí laní byla zjištěna v průběhu dne a nejnižší v průběhu noci. Laně jelena siky i jelena evropského vyhledávaly v noci otevřenější stanoviště, kde aktivně hledaly potravu. Ve dne se vyskytovaly v uzavřenějších porostech s vyšší vegetací, která jim poskytovala dostatek krytu. Po zaměření na období roku byla u laní jelena evropského za soumraku, v noci i za úsvitu zaznamenána výrazně nižší výška vegetace v letním období bez lovu než v letním období s lovem. To mohlo být způsobeno reakcí na začátek doby lovu, ale zároveň i reakcí na snížení kvality pastvy stárnutím travních porostů. Laně jelena siky byly podrobeny vyhodnocení individuálně. Mezi oběma laněmi byly zjištěny výrazné individuální odlišnosti. Obě se však pohybovaly na stanovištích s nejnižší průměrnou výškou vegetace v noci v období říje.
Výsledky práce mohou být využity pro doplnění informací o etologii jelení zvěře. Komplexní znalosti o etologii zvěře pak mohou být přímo využity v mysliveckém managementu populací jelení zvěře, zejména pro zvýšení úspěšnosti lovu a redukci stavů jelena siky. Tyto informace jsou však také přímo využitelné v lesním hospodářství při aktivní ochraně lesních porostů před škodami zvěří.
|
|
|
Habitatové preference jelena evropského a siky japonského v Doupovských horách
Silovský, Václav ; Ježek, Miloš (vedoucí práce) ; Zdeněk, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na habitatové preference jelena evropského (Cervus elaphus) a siky japonského (Cervus nippon nippon). Cílem studie bylo zjistit, jaké typy krajiny preferuje jelení a sičí zvěř v průběhu roku. Oblast studie se nachází v severozápadních Čechách na území Doupovských hor. Data byla pořízena GPS telemetrií 13 samců a 13 samic jelena evropského (Cervus elaphus) a 6 samců a 2 samic siky japonského (Cervus nippon nippon) ve dnech od 19. 9. 2010 do 8. 2. 2015. Z GPS telemetrie jsme získali celkem 176982 kvalitně zaměřených pozic jelenů a laní jelena evropského (Cervus elaphus) a dalších 38932 pozic u jelenů a laní siky japonského (Cervus nippon nippon). Analyzované domovské okrsky prokázaly hlavní preference samců i samic jelení zvěře ke křovinám a přírodním travinám. Samčí zvěř siky preferovala v průběhu roku nejvíce křoviny a smíšené lesy. Samice siky dávaly přednost křovinám a poté přírodním travinám. Výsledky bakalářské práce poskytly zajímavé informace o ekologii jelení a sičí zvěře a v budoucnu by mohly být použity v myslivecké praxi nebo při tvorbě nově vznikající legislativy, zejména v oblasti minimálních výměr honiteb.
|
|
|
Mikrohabitatové preference samce jelena evropského v Doupovských horách
Vlasák, Tomáš ; Ježek, Miloš (vedoucí práce) ; Kušta, Tomáš (oponent)
Má práce se zabývá problematikou mikrohabitatových preferencí samce jelena evropského (Cervus elaphus). Lokalita výzkumu se nacházela ve Vojenském výcvikovém prostoru Hradiště na lesní správě Dolní Lomnice v oblasti Doupovských hor. Výzkum byl prováděn pomocí GPS zařízení. První část bakalářské práce je zaměřena na literární rozbor jako je popis, biologie, etologie a škody působené jelení zvěří na lesních porostech. Druhá část bakalářské práce je samotný výzkum. Ze zimních a letních stanovišť byla vypočtena velikost domovského okrsku. Sledovaný samec jelena evropského preferoval viditelnost na jih. Nejmenší viditelnost byla zjištěna na západ. Přes den je výskyt mysliveckých zařízení v zimním i letním období minimální. Pouze v zimním období byl zjištěn větší výskyt mysliveckých zařízení v nočních a ranních hodinách. Nasbíraná data byla vyhodnocena pomocí grafů a tabulek, které jsou v závěrečné části práce.
|
|
| |
host ::
RSS.